﻿6
muskými drahami spojití. Dráha od Sihotě na západ prochází
naším karpatsko-ruským územím a nemá tedy pro Rumunsko
jiného významu nežli spojení s námi. Ani důvody strategické ne-
padají na váhu, ježto stará hranice Bukovinsko-Uherská jde po
hřebenech daleko vyšších а к obraně vhodnějších, nežli je hře-
ben, počínající u Trebuše a dominující Bliznicou, 1800 m vysokou
u Kvasu, po kterém jde nynější demarkační čára. Východní Uher-
ská Rus je nej lesnatější částí bývalých Uher.
Veškerý život soustředěn je v údolích řek, a to v této části
v údolí Višó, Tisy Bílé, Tisy Černé a Terebeše. Mezí nimi roz-
kládají se mohutné hřebeny hor, pokryté pralesy. Údolí Tisy, ja-
ko hlavní tepna východní Karpatské Rusi, je nej důležitější právě
drahou M. Sihof—průsmyk Jablonický (Tatarský). Dráha ta při-
spěla к vývinu M. Sihotě na důležité obchodní a kulturní stře-
disko východní Rusi a přispěla к vývoji významných osad: Vel-
kého Bečkova, Rahó, Borkút Kvasy, Jasiň. Oddělení těchto krajů
od našeho státu není ničím odůvodněno a roztrhání Karpatsko-
ruského lidu bylo by hříchem na jeho věrností к dohodě! Stej-
ně i odstoupení M. Sihotě Rumunsku, proti kterému ani sami Ru-
sové neprotestovali, je neoprávněné a chybou politiky Karpatsko-
Ruské, která ve snaze po dosažení vysněné svobody až příliš
ochotna je к ústupkům! Marmarošská Sihoť není městem ruskvm,
ježto Rusové nemají skoro inteligence a jsou výlučně obyvatel-
stvem venkovským. Není ale také městem rumunským, nebot me-
zi 35.000 obyvateli napočteno bylo jen 1700 Rumunů! M. Sihoť
je městem židovským, obchodním a důležitým sídlem lířadů ma-
ďarských. Židé jsou národními chameleony, přiznávají se к té
národnosti, která je u vesla. Jako v Čechách posilovali protěžo-
vané němectví, tak bylí v Uhrách Maďary a budou v Marmaroš-
ské Sihoti, podle rozhodnutí konference, té národnosti, která se
ujme vlády. Na Slovensku jsou již židovské krámy, vlají slovan-
ské trikolory a stejně v Sihoti změní se přes noc národnost židov-
ského obyvatelstva! Maďarství M. Sihotě tvořeno bylo jen množ-
stvím Židů a úředníků státních. Ježto ruský lid vzdal se vzdělání,
aby nepodlehnul maďarisaci, která Rusy stejně ani к řemeslu a
obchodu nepřipouštěla, nemohl se státi živlem městským a zůstal
venkovským, zemědělským lidem. Povznesením vzdělání ruského
lidu vznikne i městský lid ruský a poruští se i obchod a průmysl,
dnes pouze v židovských rukách ležící. O tom, jak je rumunskou
marmarošská župa, svědčí i stará úřední data maďarská. Jižní
část marmarošské župy je úrodná a rovinná, a daleko četněji
obydlená, nežli hornatá severní část její. Přes to měla župa v r.
1890 ze 268.000 obyvatel 122.500 Rusů a jen 64.900 Rumunů.
Z toho je patrno, že i rumunské obyvatelstvo v jižní části župy je
silně promíšeno Rusy.
Přiznala-li dohoda nepřímo nárok Rumunska na východní
Uherskou Rus, tu opět musíme hledati pro Rumunsko odškodnění