﻿7
za odstup částí země, na kterou nemůže Rumunsko žádných ná-
roků odůvodniti.
Mluvilo se mnoho o tom, že Karpatská Rus má býti naší pří-
mou cestou do světa. Ano! Karpatská Rus může býti naším spo-
jením s Rumunskem, Ukrajinou a Ruskem, ale jen Karpatská
Rus celá, neokleštěná a neroztrhaná!
Jižní hranice Karpatské Rusi musí jiti po-
dél řekyTisy, od Tokaje po Sihoť, aod Sihotěpo
hřebeni mezi řekami Izou a Višó až ke hranici
bukovinské. Východní hranící musí zůstati sta-
rá hranice haličsko-uherská a bukovinsk o-u h e i -
ská, severní hranicí buiďtež hranice okresu
Lemkovštiny, Tímto řešením bude Karpatská Rus pojítkem
našeho státu s Rumunskem, a Ukrajinou a Polskem a cestou naší
к Rusku a Černému moři.
Marmarošská Sihoť musí zůstati při Kar-
patské Rusi! Tvrzení toto prokázáno je už charakterem vý-
chodní Karpatské Rusi, patrným z mapy. Celá Karpatská Rus
rozdělena je horami na řadu údolí, probíhajících od severu к ji-
hu. Spojkou života, soustředěného v údolích, je právě řeka Tisa
a dráha, podél ní vedená. Východní Karpatská Rus má mimo
severojižní údolí řek Tisy, Tarace, Kosovské Riky i řeku Višó,
tekoucí od východu к západu, a tak sbíhají se v Sihotí vějířovitč
toky celé čtvrtiny Uherské Rusi, a život této části země. Pioto
vzniklo ze Sihotě středisko, pro toto území velmi důležité a ne-
nahraditelné. Sihoť je bohatým nalezištěm soli. Solné doly roz-
loženy jsou jednak v ruské, jednak v rumunské části župy a bylo
by tedy rozdělením uvedeným shora docíleno i rozdělení ložisk
soli tak, že by náš stát měl vlastní solné doly a Rumunsku zů-
staly by větší solné doly Akna Sugatag. V údolí Tisy možno pak
nová solná ložiska nalézti pro náš stát, neboť tam je pramenů
solných, poukazujících na přítomnost soli, dostatek.
Dráha z Vyšova do Borši mohla by se vybudováním dráhy
údolím Zlaté Bystřice v Rumunsku státi naším přímým spojením
s Černým mořem a nejlepším spojením, s Rumunskem.
Vedle soli potřebuje náš stát také petrolej, který je v Lem-
kovštině v dostatečném množství, takže připojením Lemkovštiny
posílen by byl náš stát i hospodářsky.
Mírová smlouva má býti základem nového evropského po-
řádku a života. Má-li úkolu tomu dostáti, musí hleděti к lomu,
aby zájmy nových států hájila dle požadavků hospodářské nezá-
vislosti těchto států a aby nové státy odpovídaly národním přá-
ním a zájmu celku. Válkou rozdělila se Evropa na dva tábory:
dohodový a německý. Dohoda zvítězila, a s ní musí vítěziti i ná-
rody tábora dohodového. Má-li býti zničen pangermanismus, ně-
mecká rozpínavost, pak musí býti posíleny národy, které bojo-
valy po boku dohody proti Němcům. Těmto národům musí býti