﻿IV
rychle v hodnosti postupoval. R. 1809. jako
praporečník bojoval u Asprův a Wagramu.
V r. 1809.—13. pobýval se svým plukem na
různých místech v severovýchodních Čechách,
kdež prostřednictvím F. VI. Hcka seznámil se
s lokalistou dobřanským P. Josefem Libosla-
vem Zieglerem. Jeho úsilím, radou i pomocí
stal se Polák českým spisovatelem a básníkem.
V této době mimo jiné kratší básně sepsal
Polák větší báseň lyrickou „Vznešenost při-
rozenosti“, jež v původním znění stručnějším
vycházela v Hromádkových vídeňských „Prvo-
tinách pěkných mnění“, později pak změněná
a rozšířená (r. 1819.), vydána byla pod ná-
zvem : „Vznešenost Přírody“. Lyrická báseň
v šesti zpěvích.
R. 1813. bojoval Polák, jsa již poručíkem,
u Drážďan, Lipska a jinde, a dostal se s voj-
skem rakouským až do Paříže. Byv r. 1814.
jmenován nadporučíkem, přeložen byl к halič-
skému pluku, leč šťastnou náhodou stal se po-
bočníkem podmaršálka bar. Kollera, s nímž
dostal se r. 1815. do Italie, když byl tento jme-
nován intendantem rak. vojska v Itálii. V Itá-
lii, většinou pak v Neapoli, zdržel se Polák
do r. 1818. Tam vzniklo druhé hlavní dílo Po -
lákovo: „Cesta do Italie“, v tomto svazku
„Svět. knihovny“ obsažené. Uveřejněno bylo
v li svazečcích „Dobroslava“, vydávaného J.
L. Zieglerem, r. 1820.—22.